Klér a spol.

Zdravím pozemšťané! :D Tak, za chvilku nám začne nový rok, co? (Jsem to ale blesk :D) Úplně jsem si vzpomněla na minulý rok na hodinu dějepisu. Bylo pár dnů po Novém roce a učitelka mě vyzvala, ať napíšu datum. Tak jsem napsala 13.1.2012. A učitelka po mně vyjela: ,,Ty sis jako ještě nevšimla, že máme rok 2013 ?!" Měla jsem co dělat, abych se nad jejím fakt šíleným chováním nezačala smát. :D No a pokud nesedíte u Partičky, jak to za chvilku udělám já a sedíte u počítače, přináším vám další část povídky Vůně střelného prachu a krve. Nechtěla jsem to přidávat o Vánocích, abych vás tím neodradila od mísy cukroví. Teď vás možná odradím od chlebíčků, ale připravte se, že to nejhorší tam teprve přijde. Tato část je vskutku mírumilovná. :D 30. října, 21:35 hodin Jen cesta Ukrajinou trvala celý den! Přejeli jsme hranice Ruska asi před půl hodinou. Dnešní den byl jiný než ten předešlý. Seděla jsem v jídelně u snídaně a dívala se z okna. Právě vycházelo slunce nad vrcholky těch kopců a hor....

Zdravím! Ano, já vím, je to k nevíře, ale už tady straším celý rok. A pokud se podíváte na všechny články, je jich celkem požehnaně! To, že má blog narozeniny mi připoměla svým článkem Vědmi, za což jí moc děkuju. K založení blogu jsem dospěla poté, co jsem si nějaké blogy pročetla a zatoužila mít ten vlastní. Po pravdě to ale bylo až potom, co jsem uviděla Vědmin blog a toužila být jako ona. A tak začala ta neslavná věc s "až moc velkou inspirací". Ale vše jsme si vyjasnili a rozhodně jsem se poučila. Od doby, kdy jsem na začátku blogu tak strašně kreslila, utekla řada měsíců a já, jak doufám, jsem se v kreslení zlepšila. Miluju si procházet staré deníky a dívat se na můj "umělecký vzestup". S povídkama je to taky tak. Psala jsem hrozně, to přiznávám. Teď píšu taky hrozně, ale doufám, že už se to dá alespoň číst. No a abych udělala závěr, blog doufám nikdy nezruším a podle nálady a času sem budu určitě přidávat. A děkuju všem, kteří to se mnou ten rok vydrželi a zů...

Vánoce, Vánoce přicházejí... Ano přátelé, zítra je to tady :D Nebudu vypisovat žádný dlouhý článek, jen pár věcí. Přeji vám moc hezké Vánoce, páč na mě už ta vánoční náladička leze, hodně dárků Jak neobvyklé přání , nezešilte z vánočních pohádek jako každý rok já, nepřežerte se cukrovím Hodně z toho bolí břicho , nebuďte neurotičtí, páč vás pak stejně začne bolet hlava :D a dávejte si bacha na kosti v kaprovi :D Háhá, já se bát nemusím, já mám filé :D No a tak vám mí drazí přeju hodně hezkých chvil a užijte si Vánoce. Hlavně žádný stres. Ne nadarmo se jim říká Svátky klidu. Pokoj vám . Uh, málem bych zapomněla na můj vánoční obrázek, který je oskenovaný už asi půl roku a čeká na to, až se tady objeví. *** Tak Šťastné a Veselé! :D Vaši ,,oblíbenci" Klér Leon Alarick Alex

Zdravím všechny, co tu ještě zůstali. Je to moje chyba, dlouho jsem tady nebyla a za to se omlouvám. Mám toho fakt moc. Co chcete po osmačce? O_O K tomu ke všemu ještě BiO olympiáda. P.S.: Nevíte někdo, jak se kreslí pěnkava, aby to vypadalo jako pěnkava? O_O A navíc na mě asi padá zimní únava způsobená tím sněhem, který je všude kolem. -_- Jsem líná jak vandrák v létě... -_- Což se ovšem nedá říct o mých třech spolubydlících. Alarick sníh zase tak moc neprožívá, ale Leon s Alexem...Hned co napadlo, vytáhli mě bobovat. A Alex nevynechá nikdy jedinou příležitost, aby Rickovi nenarval sníh do huby nebo ho alespoň neskuloval. Rick si pak ztěžuje, že ho z toho bolí špičáky a nemůže "žrát". Ale to jsem odbočila. Hodně odbočila! Na vlastní nebezpečí píšu dvě nové povídky a tu jednu, vám sem teď předložím. Jen trošku prozradím, tato povídka bude o partě lidí, kteří byli vysláni do Ruska propašovat do Čech nějaké zbraně. Co se jim tam přihodí, to si nechám zatím pro sebe. Je to podle...