Klér a spol.

Tak vám přináším právě dopsanou první část pohádkového předělání pohádkového komixu zvané Bylo nebylo. První jsem měla nápad, že by se to mohlo jmenovat Není pohádka, jako pohádka, ale tohle je lepší. Nevím proč, ale líbí se mi to :D Tak vás nebudu zdržovat od uměleckého požitku :D PRÁSK! Ozvalo se hrozné bouchnutí dveří, že všechny okenní i dveřní tabulky v okolí dvaceti metrů byly ve chvíli rozbité. Klér působila hodně naštvaně. Vzhledem k tomu, že mrskla s taškou do školy silněji než kdy předtím, až se celý její obsah vysypal na zem. Opravdu ji potom nenapadlo nic lepšího, než sebou hodit na postel a naštvaně vrčet. ,,Jak já tu učitelku nenávidím! Dát nám jako povinnou četbu pohádky! Pf!" * Večer, když už bylo sluníčko dávno za horami a kulatý úplněk ovládl noční oblohu, bylo na čase jít spát. Klér vyšla z koupelny ve svém srdíčkovém pyžamku a chystala se spát. Zhasla světlo a zavrtala se do peřin. Chtěla jako každý večer sáhnout po knížce jejího žánru, jako je ta nová, co si n...

Zdravím všechny za sedmero horami! Nemůžu vymyslet nějaký úvod, protože jsem zmrzlá. Ano, je mi zima. Prší a blbec bratr ještě nechal otevřené okno. Tak sem ta zima naletěla. Svině jedna :D A proč se vám hlásím? Chci vám říct, že inspirace asi taky zmrzla. Možná. Pamatujete si ještě, jak jsem chtěla kreslit komix o tom, jak jsem se dostala do pohádky? Přešlo mě to. Jak nečekané, že? Ticho, Leo, sklidni hormon. :D Takže jsem se na vlastní nebezpečí a stará kolena rozhodla, že z toho udělám povídku. Není to nic hrozného, komix skončil na páté straně, takže… Dobře, tím jsem dokončila to nejhlavnější. Teď dál. Komentáře. Ano, vím, že to omýlím pořád dokola, ale byla bych hrozně vděčná, kdybyste mi něco okomentovali. I ten blbý smajlík stačí! Dále děkuju novým čtenářům a čtenářkám, zejména Káti, alias Kaťoušovi, kterého můžete znát z mé rubriky Náušničky z FIMA. Ano, to vyráběla ona, šíleně zručná vysokoškolačka. (Kaťoušku, jestli si tohle čteš, doufám, že ano, ještě jednou moc děkuju za n...

Zdarec lidi :D Jak název článku napovídá, přidávám sem nějaké obrázky aneb konečně-jsem-se-po-čtyřech-měsících-od-uplynutí-koupě-tiskárny-a-zároveň-kopírky-a-skeneru-rozhodla-zkusit-něco-NASKENOVAT! Tadááá! :D No a už to umím, mno :D :D Tak tady je jich pár, už starších, ale dobrých, ne? Posuďtě sami... :-) 1.Rihanna Tak, toto je obrázek starý asi týden (+ -). Trošku jsem se nudila, tak jsem vytáhla první bravíčko, které jsem v šuplíku uviděla a nakreslila jeho obálku, tj. Rihannu. Já jsem s tím spokojená, akorát to oko -_-'... 2.Ian Somerhalder as Damon Salvatore Ano, další obrázek z bravíčka. Jenže už né přebal, ale nějaký obrázek uvnitř. Ach jak já jsem šťastná, že se mi můj největší miláček povedl nakreslit! On je prostě úžasný! Damonek můj milovaný! :3 Ale zpět do reality. Určitě alespoň někdo zná seriál Upíří deníky, no ne? Já teda ano :D. Tak tohle je představitel jedné z hlavních rolí. Damon. Btw-nechtějte vědět, co jsem dělala, když jsem ho dokreslila! :D :333 3.Sweet blon...

Hola amigos! Tak jste si vydupali další část deníku naší všemi milované Ingridky Hnízdové :D Já to nebudu prodlužovat, jen chci říct, že jsou to tři dny a ne jeden jako v minulé část. Tak přeju pěkné počtení. 5.května 1940 Ráno jsem se probudila dost brzo. Došla jsem do kuchyně a doufala, že celá včerejší událost byla jen noční můra. Nahlédla jsem do ložnice, jenže tam opravdu ležela jen mamka. Sedla jsem si ke stolu a uvařila kafé. Jenže jsem prostě nemohla jen tak sedět a dívat se z okna. Každé ráno jsem pila kafé jen já a taťka. Musela jsem si pobrečet do černé vody v hrnku. Za chvilku přišla do kuchyně i Marie. Vypadala, jako by celou noc nespala-kruhy pod očima a taky zarudlé od slz. Když viděla, že moje oči taky nejsou zrovna dvakrát bílé, ale červené, nějak podivně ji to uklidnilo. Když jsme takto vypadali my, jak bude asi vypadat mamka? Uvařila si čaj a sedla vedle mě. ,,Taky jsi nemohla spát?" zeptala jsem se. ,,Ne, celou noc jsem brečela." odpověděla a podívala se z...

Překládám vám další závisláckou pisárnu, též zvanou jako deník Ingrid Hnízdové. Jak vidíte, tak mě moje fascinace jejím životním příběhem neopustila. Takže toto je první den. Jen vás chci seznámit, co se tento den jako stalo, ok? Je to jednoduché-Ingrid svůj třetí deník začala psát, když byl její otec odveden nacisty. Dál se dozvíte, když budete číst :D Jo a jsou tam nějaké německé věty, takže proty, kdo německy umí, omlouvám se, obraťte se prosím na strejdu googla :D Tak příjemné počtení :D 4. května 1940 Dnešní den započínám psát svůj další deník. Ty dva předchozí jsem založila do skrýše v šuplíku a nechám je tam do té doby, než si budu chtít něco z nich přečíst. A proč zrovna dnes? Protože si potřebuju nějak vyčistit hlavu. Když začala válka, měla jsem párkrát myšlenku, že bych si opět deník založila. Nikdy jsem k tomu ale neměla tak pádný důvod jako dnes. Tento den si budu pamatovat do smrti. Jeden z nejhorších zážitků mého života. Den, kdy otec odešel do války. Nechci se moc rozep...