Začátek Rorovi cesty...

Takže podle obrázku nemusím říkat jak Roro vypadá.A teď ten největší šok,Roro je holka!Kdo si myslel že je to kluk tak je na omylu!!Je to důkaz toho,že holky jsou někdy lepší než kluci.V povídkách jí budem zatím označovat jako holku,alre to jen tehdy,než začne válčit.Jde tady o to,že ženy nesmí bojovat.Ale jinak se jmenuje Emily.A jak se vůbec dostala k vorpálovému měči?tak čtěte dál a dozvíte se to!!!
Emily se narodila v Imaginumu.Vyrůstala v malém domě se svými rodiči.Neměli nikdy moc peněz a tak brzy umřeli.Emily to roztrhlo srdce.Ještě si ale stačila zavolat pomoc.rychle ji převezli do nemocnice a tam jí dali nové srdce.Byla to velmi dlouhá a těžká operace a také velmi drahá.Emily musela prodat svůj dům a jít na ulici.přidala se k partě bezdomovců a žila s nimi.Když se prohrabávala košem našla staré noviny kde stálo:odměna za zabití Morgatha 1000000 galeonů.tolik peněz!pomyslela si.opustila bezdomovce a vydala se učit se ke kováři.po dvou měsících si už uměla i sama ukovat brnění.potom si koupila za nalezené peníze klobouk a ozdobila ho perem.vydala se ke královskému hradu.královna ji přijala s velkým nadšením že svého muže pomstí.Předala Emily (teď už Rorovi) vorpálový meč a Roro se vydal najít Morgatha.


doufám že se vám to aspoň trošku líbí...:DDD

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Bylo nebylo...-1.část

Tak vám přináším právě dopsanou první část pohádkového předělání pohádkového komixu zvané Bylo nebylo. První jsem měla nápad, že by se to mohlo jmenovat Není pohádka, jako pohádka, ale tohle je lepší. Nevím proč, ale líbí se mi to :D Tak vás nebudu zdržovat od uměleckého požitku :D PRÁSK! Ozvalo se hrozné bouchnutí dveří, že všechny okenní i dveřní tabulky v okolí dvaceti metrů byly ve chvíli rozbité. Klér působila hodně naštvaně. Vzhledem k tomu, že mrskla s taškou do školy silněji než kdy předtím, až se celý její obsah vysypal na zem. Opravdu ji potom nenapadlo nic lepšího, než sebou hodit na postel a naštvaně vrčet. ,,Jak já tu učitelku nenávidím! Dát nám jako povinnou četbu pohádky! Pf!" * Večer, když už bylo sluníčko dávno za horami a kulatý úplněk ovládl noční oblohu, bylo na čase jít spát. Klér vyšla z koupelny ve svém srdíčkovém pyžamku a chystala se spát. Zhasla světlo a zavrtala se do peřin. Chtěla jako každý večer sáhnout po knížce jejího žánru, jako je ta nová, co si n...
Další informace

Náušničky z FIMA

Obrázek
Zdravím po hodně dlouhé době všechny nadšence i přivandrovalce! Já vím, hodně jsem toho slibovala a pak to nesplnila. Ale abyste se měli alespoň na něco koukat (a tiše závidět) rozhodla jsem sem dát pár mých náušnic z FIMO hmoty, které mi vyráběla jedna velmi nadaná studentka VŠ. Nejsou to žádné ohrané kamínky a perličky, ale opravdu pracné kousky! Do detailu propracované a vymakané. Takže, ti kdo jsou například fanoušci Hellboye nebo Karlíka a továrny na čokoládu, klik na CČ! 1. Bláznivé krávy. :D Trošku více bláznivější modré krávy. Dostala jsem je asi rok zpátky... 2. Mrkev :D Tomuto se všichni ve škole divili :D rozdělá se to na dvě poloviny a dá do ucha a připne jako afro háčky. Takže vám z jedné strany lalůčku trčí mrkev a z druhé nať :D To jsme si jednou dělali s Elenou srandu: Jeden z našich učitelů má přezdívku mrkev, a tak jsme vymysleli scénku: Učitel:Kláro, co to máš v tom uchu?!....Já: Vás! 3. Conversky :-) Rok zpátky to byly (a jsou) moje nejoblíbenější boty. Jo a tuhle b...
Další informace

Rok s vámi!

Obrázek
Zdravím! Ano, já vím, je to k nevíře, ale už tady straším celý rok. A pokud se podíváte na všechny články, je jich celkem požehnaně! To, že má blog narozeniny mi připoměla svým článkem Vědmi, za což jí moc děkuju. K založení blogu jsem dospěla poté, co jsem si nějaké blogy pročetla a zatoužila mít ten vlastní. Po pravdě to ale bylo až potom, co jsem uviděla Vědmin blog a toužila být jako ona. A tak začala ta neslavná věc s "až moc velkou inspirací". Ale vše jsme si vyjasnili a rozhodně jsem se poučila. Od doby, kdy jsem na začátku blogu tak strašně kreslila, utekla řada měsíců a já, jak doufám, jsem se v kreslení zlepšila. Miluju si procházet staré deníky a dívat se na můj "umělecký vzestup". S povídkama je to taky tak. Psala jsem hrozně, to přiznávám. Teď píšu taky hrozně, ale doufám, že už se to dá alespoň číst. No a abych udělala závěr, blog doufám nikdy nezruším a podle nálady a času sem budu určitě přidávat. A děkuju všem, kteří to se mnou ten rok vydrželi a zů...
Další informace