Život v opeře-1.kapitola-Začátek

Hola amigos!Jelikož se mi zdál jeden sen na pokračování (nebudu rozepisovat o čem je,to ví jen Vědmi a brácha).No jen ve zkratce řeknu,že mi Erik (Fantom) vyznal lásku a Christine spáchala sebevraždu a Raoul skočil za ní.No a já jakožto nová přítelkyně Fantoma opery jsem se nastěhovala k němu do ,,sklepa" (katakomb opery).

No zbytek se dočtete v povídce.Tak neváhejte a čtěte!

Jo a prosím,komentujte!

Začátek

Bylo to nedávno,kdy se Klér nastěhovala ke svému partnerovi Erikovi do katakomb opery.Erik jí slíbil věčnou lásku,skvělou práci a peníze.Klér nešlo o to,aby byla bohatá a měla dobrou

---

práci,šlo jí o to,aby s ní Erik vydržel co nejdéle.Po pár dnech uklízení a tancování kolem sporáku a trouby,mu řekla,že chce nějakou pořádnou práci.Erik chvíli přemýšlel,pak luskl prsty a v očích pod bílou maskou se mu rozzářili plamínky nádechu pro věc.Vzal ji něžně za ruku,nastoupili do loďky a než se Klér nadála,stála v malém přístěnku s kýblem a hadrou v ruce.

,,No,vidíš jak ti to sekne!" zavtipkoval Erik.

Klér bylo v tu chvíli jedno,jestli bude uklízečka nebo primadonna.Pro Erika by udělala cokoliv,i když byla naštvaná a v duchu si říkala ,tohle jsi nemusel'!

Po pár dnech chodila domů utahaná jako kůň,jelikož vysmýčit celou operu trvalo celý den.Po pár dnech jejího velkého vyčerpávajícího snažení jí dali ředitelé opery Andre a Fireman ještě úkol roznášet občerstvení.To Klér dorazilo úplně.Každý den,když došel Erik domů,našel ji ležet s nohama na stole.Jídlo nebylo uvařené a nebylo uklizené.Erik Klér nic neříkal,jen ji nechal ležet a šel vyrábět svíčky.Po pracovní době se Klér chodila dívat na operní představení a v duchu toužila si taky tak krásně zatančit a zazpívat.Když se zjistilo,že Christine a Raoul spáchali sebevraždu,na Kikiino místo nastoupila Meg,její nevlastní sestra.Neměla sice tak čistý hlas,ale jako protiklad ke Carlottině hlasu to byl unikát.Klér zavřela oči a poslouchala Megiin hlásek a představovala si sebe na jejím místě.Erik to všechno sledoval z lóže číslo pět.Bylo mu Klér líto.

,,Chodí domů tak utahaná,to jsem neměl dělat."

Když došla Klér po představení domů,čekal na ní Erik s hotovou večeří.Klér se usmála a políbila ho na tvář.Při večeři se ujala první slova Klér:

,,Eriku,víš,chci ti to říct už dávno.Moc si cením práce,co jsi mi dal,ale není pro mě.Chodím domů utahaná,celý den tě nevidím,ty jsi večer hladový a já to opravdu nezvládám."

,,Já vím,právě jsem ti chtěl navrhnout,jestli nechceš zkusit zpívat.Napsal bych další operu!Jen pro tebe!" odpověděl Erik a políbil jí ruku.

,,To by jsi pro mne udělal?Opravdu?"

,,Pro tebe bych i skočil do plamenů pekelných,kdyby bylo třeba." řekl Erik a bylo vidět,že mu na Klér opravdu záleží.,,Jsi to nejlepší,co mě v mém pekelném životě potkalo." odpověděl a odvrátil tvář zpět k talíři.

,,Nevedeš pekelný život!" pohladila ho Klér po tváři.

,,Ty,ty jsi mě změnila!Nejsem jaký jsem býval!Neuškrtil jsem žádného člověka už celý měsíc!A to je pokrok!Když jsem se s tebou seznámil,něco…" řekl Erik a přešel na okraj skoro k vodě ,,Něco uvnitř mi říká,že se mám změnit,kvůli tobě!" přišel ke Klér a zahleděl se jí do očí ,,Ty jediná se mi dokážeš dívat do očí,když nemám masku.Christine se málem nervově zhroutila,ale ty,ty jsi tak jiná,tak výjimečná a jedinečná!Kdybych mohl,udělal bych cokoliv,jen abys byla šťastná."

Klér se mu dívala do jeho krásných očí a pak ho políbila a on jí pošeptal:

,,Miluju tě."

V dalších okamžicích si vzájemně vyznávali lásku,když je najednou vyrušil hlas:

,,Tak tady se schováváte!"

Ten hlas oba moc dobře znali.Podívali se směrem k bráně s mřížemi a uviděli plující loďku.Kdo na ní byl…To přece nemohla být pravda!Vždyť jsou oba mrtví!Ano,byla to Christine a Raoul.Klér se zděšeným výrazem hleděla do jejich tváří,Erik se jen přihlouple usmíval.

Raoul připlul ke břehu a zakotvil pramici.

,,Jak to,že jste naživu?!Vždyť přece…" zmohl se na první slova Erik.

,,Jo,zřejmě si to myslí spousta lidí,ale bylo to všechno jinak.Co takhle to probrat i s řediteli,Meg a madam Giry u šálku dobrého čaje a sklenky vína?" řekl povzbudivě Raoul.

Za chvilku uviděla Christine opět svou adoptivní matku a sestru.Po patnáctiminutovém objímání už všichni seděli v kanceláři.Dámy popíjeli čaj,pánové si dali trošku francouzského vína.

,,Když jsme spadli do Atlantiku,mysleli jsme,že zemřeme.Jenže ne,uviděli jsme malý ostrůvek,k němu jsme doplavali a nějak se nám podařilo rozdělat oheň a dát světelný signál jendé obchodní lodi,co jakoby zázrakem plula kolem.Vyslali pro nás člun,dali nám čisté oblečení a dopravili zpět do Paříže." dokončil Raoul vyprávění a znovu si dal lok dobrého Saviňonu.

,,Jenže ta loď se ještě zastavovala u britských ostrovů a pak ve Španělsku,a proto jsme se tak zdrželi." dopověděla za Raoula Christine.

Po chvilce mlčení se ujal slova ředitel Andre:

,,Všichni jsme hrozně šťastní,že jste to přežili."

,,No jistě,všichni." řekla téměř neslyšně Klér.

,,Fantom bude psát novou Operu a určitě vás obsadí slečno Daaé.Mohl byste nám o té opeře něco říct?" obrátil se na Erika ředitel Fireman.

Erik povstal z křesla a přešel k oknu.Pár vteřin se díval na projíždějící kočáry a pak spustil:

,,Nebude to jen nějaká Opera.Budu jí psát s láskou v srdci.A tentokrát neobsadím do hlavní role tebe Christine,ale mou milovanou přítelkyni Klér.Ať to bude,co to bude,Klér bude hrát hlavní roli." otočil se Erik zpět k osazenstvu a začal pochodovat po místnosti ,,Myslel jsem,že by bylo dobré zahrát nějakou pohádku pro děti,vždyť děti jsou budoucnost nás všech,tak proč je nezasvětit do tajů opery!Myslel jsem,že by za pokus stála..." přemýšlel Erik chvilku a pak vychrlil ,,Popelka!".

Všichni začali tleskat a říkat,že je to výborný nápad a za pokus by to určitě stálo!Byla tady ještě jedna malá drobnost,nikdo neslyšel Klér zpívat.

jo a díky za ty komentíky ;-) až dopíšu ve wordu další část,přihodím... ;-)