Infocentrum jen pro vás :D


Zdarec všichni! (i když vás tu moc není :D) Ticho Leone! Je jich tady víc než dost! Za to jsem hooodně vděčná, že alespoň někdo sem přijde a dá komentář. Ano, mluvím o Vědmi a Mary. Další "dobrá" zpráva je, že jsem se konečně dokopala k tomu, ukázat dvěma kámoškám tento blog. Pochopte, z důvodu trapných článků atd… No prostě jsem měla své důvody :D. A tímto bych chtěla poprosit vás všechny, co tento blog znáte nebo jste sem zabloudili čistě náhodou, přidejte komentář, potěší to autora a to hoodně! Víte, jak mě potěší přečíst si pozitivní i negativní komentář? Vážně! Tímto jsem uzavřela téma komentáře a jedeme dál!
Malé info ohledně povídek.
Vzpomínáte si ještě na povídky typu: Prokletý hřbitov, Život v Opeře, Cesta do Transylvánie, atd…?
Ne? Nevadí, já už taky moc ne :D
Ale pro ty, kdo ví o co jde, tady je infoško:
Prokletý hřbitov-zřejmě nemám nějak odvahu se dokopat k psaní této povídky. Možná je to tím, že jsem ji už dlouho nehrála :D. Teď se nechávám unášet hrou Sanatorium Green Hills. Možná na toto téma taky napíšu povídku, páč se dostává do žebříčku nej her od firmy špidla, co jsem kdy hrála! :D
Morgathova cesta-pořád tajně doufáte, že uvidíte další díl Rorova příběhu? Tak si ještě chvilku počkáte. Nemám moc náladu to psát, ale rozepsané to mám! Takže se MOŽNÁ můžete těšit někdy na další díl, mno :D
Cesta do Transylvánie-bod mrazu, četla jsem si to po sobě a zjistila jsem, že jsem to totálně zvorala! Asi si přečtu opět od začátku Drákulu od Brama Stokera! I love!
Život v Opeře-ještě chladnější a studenější bod mrazu. Musím se znovu podívat na Fantoma Opery, protože fakt nevím, jak dál. Teď tam neprobírám žádné super téma, jen to, jak se léčím z toho hrozného chrchlání. Tak mi držte palce, ať něco stvořím :D
Život v Americe-já vím, tuto povídku jsem vám slibovala už dávno, ale oni nějak nejsou nápady!
Ta nová povídka o holkách a kempu-nějak mě to přešlo, co víc dodat? :D Možná něco stvořím, jak mi řekla Vědmi: ,,Za pokus to stojí!" :D
Jednorázovky-no…ehm…nejsou nápady…potřebuju pleštit inspirací přes držku! :D
Životopisy postav-a teď se dostáváme k tomu, co chci :D
No, a co chci?
Toto:
Včera mi tak trošku víc začalo hrabat. Když si tak vzpomínám, nezačalo to včera, ale v den, kdy jsem nakreslila Sněhurku. Viz. třetí obrázek tady http://klerincinadila.blog.cz/1305/no-a-jeste-nejake-na-obveseleni-d-1-cast-d
No a z nějakého pomatení mysli jsem nakreslila Jeníčka a Mařenku tak trochu jinak :D Mařenka má meč v ruce a Jeníček zase luk :D Má to být něco jako plakát na film, na nějž jsem viděla upoutávku v BRAVU. Jmenuje se to Jeníček a Mařenka-LOVCI ČARODĚJNIC. Nic jsem nekopírovala, jen název. Ani na originálním plakátě nejsou v takových pozicích jako na mém. No a dneska ráno ve škole jsem přišla na to, že udělám komix. Ano, slyšíte dobře-já a komix :D Já, která se nedokopala ani k druhé straně komixu o óperce (mimochodem nudí mě ho kreslit, tento bude lepší!) Bude o tom, jak jsem četla jako povinnou četbu pohádky a čistě náhodou jsem se tam dostala. Jenže Božena Němcová nebo Andersen vůbec neví, jak pohádky vypadají! V tady těchto je to trošku jiné :D…
A pak se to ve škole všechno rozjelo. Během matiky, dějepisu a volitelných předmětů jsem stihla nakreslit: Šípková Růženka, Červená Karkulka, Popelka, Ariel a Včelka Mája :D A jsem celkem spokojená :D
No, možná ještě napíšu bližší info, o co v komixu půjde…
Máte se na co těšit!
A teď: které povídky bych měla dokončit nebo v nich pokračovat? Nemyslím Pobyt na Glamisu, to je aktuální :D Nějaké další přání? Pište do komentů! Dík moc.
Klér

Komentáře

Okomentovat

Populární příspěvky z tohoto blogu

Bylo nebylo...-1.část

Tak vám přináším právě dopsanou první část pohádkového předělání pohádkového komixu zvané Bylo nebylo. První jsem měla nápad, že by se to mohlo jmenovat Není pohádka, jako pohádka, ale tohle je lepší. Nevím proč, ale líbí se mi to :D Tak vás nebudu zdržovat od uměleckého požitku :D PRÁSK! Ozvalo se hrozné bouchnutí dveří, že všechny okenní i dveřní tabulky v okolí dvaceti metrů byly ve chvíli rozbité. Klér působila hodně naštvaně. Vzhledem k tomu, že mrskla s taškou do školy silněji než kdy předtím, až se celý její obsah vysypal na zem. Opravdu ji potom nenapadlo nic lepšího, než sebou hodit na postel a naštvaně vrčet. ,,Jak já tu učitelku nenávidím! Dát nám jako povinnou četbu pohádky! Pf!" * Večer, když už bylo sluníčko dávno za horami a kulatý úplněk ovládl noční oblohu, bylo na čase jít spát. Klér vyšla z koupelny ve svém srdíčkovém pyžamku a chystala se spát. Zhasla světlo a zavrtala se do peřin. Chtěla jako každý večer sáhnout po knížce jejího žánru, jako je ta nová, co si n...
Další informace

Náušničky z FIMA

Obrázek
Zdravím po hodně dlouhé době všechny nadšence i přivandrovalce! Já vím, hodně jsem toho slibovala a pak to nesplnila. Ale abyste se měli alespoň na něco koukat (a tiše závidět) rozhodla jsem sem dát pár mých náušnic z FIMO hmoty, které mi vyráběla jedna velmi nadaná studentka VŠ. Nejsou to žádné ohrané kamínky a perličky, ale opravdu pracné kousky! Do detailu propracované a vymakané. Takže, ti kdo jsou například fanoušci Hellboye nebo Karlíka a továrny na čokoládu, klik na CČ! 1. Bláznivé krávy. :D Trošku více bláznivější modré krávy. Dostala jsem je asi rok zpátky... 2. Mrkev :D Tomuto se všichni ve škole divili :D rozdělá se to na dvě poloviny a dá do ucha a připne jako afro háčky. Takže vám z jedné strany lalůčku trčí mrkev a z druhé nať :D To jsme si jednou dělali s Elenou srandu: Jeden z našich učitelů má přezdívku mrkev, a tak jsme vymysleli scénku: Učitel:Kláro, co to máš v tom uchu?!....Já: Vás! 3. Conversky :-) Rok zpátky to byly (a jsou) moje nejoblíbenější boty. Jo a tuhle b...
Další informace

Rok s vámi!

Obrázek
Zdravím! Ano, já vím, je to k nevíře, ale už tady straším celý rok. A pokud se podíváte na všechny články, je jich celkem požehnaně! To, že má blog narozeniny mi připoměla svým článkem Vědmi, za což jí moc děkuju. K založení blogu jsem dospěla poté, co jsem si nějaké blogy pročetla a zatoužila mít ten vlastní. Po pravdě to ale bylo až potom, co jsem uviděla Vědmin blog a toužila být jako ona. A tak začala ta neslavná věc s "až moc velkou inspirací". Ale vše jsme si vyjasnili a rozhodně jsem se poučila. Od doby, kdy jsem na začátku blogu tak strašně kreslila, utekla řada měsíců a já, jak doufám, jsem se v kreslení zlepšila. Miluju si procházet staré deníky a dívat se na můj "umělecký vzestup". S povídkama je to taky tak. Psala jsem hrozně, to přiznávám. Teď píšu taky hrozně, ale doufám, že už se to dá alespoň číst. No a abych udělala závěr, blog doufám nikdy nezruším a podle nálady a času sem budu určitě přidávat. A děkuju všem, kteří to se mnou ten rok vydrželi a zů...
Další informace